Krome skveleho pocteni, za ktere autorovi dekuji, ma pro me tato kapitola jeste silnejsi podtext. Prvnim letem HCE na Island jsem letel i ja a byla to jedna ze dvou nejuzasnejsich dovolenych, jake jsem zazil... Nostalgie je mrcha...

Všechny fanoušky létání opětovně zveme na oficiální zahájení prodeje a s tím spojenou autogramiádu dne 16.5.2015. Více informací o této akci najdete v diskusi pod tímto dílem "Pamětí starého práškaře", viz první příspěvek, 03.05.2015 06:18.

Kniha už je doma, super čtení - díky. Jenom pro upřesnění ke str. 33, motor v navijáku H II. nebyl z německého tanku Tiger, ale ze stíhače tanků Hetzer (motor Praga AE, 7,7l., cca 150HP)

Kniha už je doma na stole

Vopred ďakujem za príjemné chvíle

No jo,Peruťáček,to je borec a to jeho pražský "vole",jak srandovně zní u nás na Moravě Jsem potěšen,že jsem se od Vás mohl dozvědět trochu z jeho leteckýho života a podívat se na fotky jak mužní Je to dávno,co jsem měl možnost spolupráce s tímto chlapíkem...

Díky za moc hezký text!
Ta páchnoucí strašlivost se jmenuje hákarl a v podání pro turisty je to opravdu smard, který sestřeluje potahy z nábytku a loupe lak na autech.
Ale jíst se to dá, věřte-nevěřte. Klasická jedlá verze je uleželá tak 2-3 měsíce a obsah se pije brčkem. K tomu černý chleba se slaným máslem, nějaká ta pálenka a hned to vypadá snesitelněji.
Hlavně ve vnitrozemí a v ne-turistických oblastech najdete i jinou bláznivinu: sušáky na ryby. Za jednu rybičku na ochutnání vám nikdo hlavu neutrhne a postup je stejný: chleba, slané máslo a odmyslete si vzhled
Papuchálkové, po našem lundi, jsou opravdu skvělí, ale popis jejich chování leteckou terminologií mě sestřelil ze židle, díky!!!! Kdo jich chce vidět opravdu hodně místech, musí být na Islandu trochu déle: na východě se z maríny Djúpivógur se za nějakých 9000 ISK dá dostat na ostrov Papey, kde jich jsou desetitisíce a dají se fotit ze dvou metrů. Plus po cestě nějací ti tuleni.... Ale zase: i slabý vítr v kombinaci s relativně malou lodí dokáže divy, takže zábradlí bude možná váš největší kámoš...
Ale to jsou jen střípky. Ve skutečnosti je to tu výborné, hlavně pro lidi, kteří nejsou neustále naladěni na onen styl, "pohoda - zítra je tady den - každý den pět nových kámošů - to neřeš - to někdo uklidí - sun, fun, sea, sex" atd. Pokud tu jste, musíte se s přírodou a podmínkami naučit fungovat, chtě nechtě. Respekt k přírodě je tady otázkou přežití, ne nějaká levicově-dotační módní vlna. A když už tu získáte kamaráda, bude to téměř na život a na smrt. Ale nevydrží to každý, proto se tu strašlivě pije a je těžké tomu nepodlehnout.
Naproti tomu, pokud do některých oblastí přijede mezi zářím a květnem střízlivý muž, nemusí být mladý, hezký ani bohatý a má o přízeň žen a dívek postaráno poměrně automaticky.
A také tehdy je těžké nepodlehnout

Ahtisaari, Egilsstaðir (teď tedy zrovna Michle

Nádherná příroda a čistý vzduch (když teda zrovna nesoptí ta Ejakula), tam mohl člověk nosit jednu košili snad celý týden, a límeček byl pořád čistý. Všem doporučuju. Půlnoční Slunce taky skvělé (západ cca 23:30, východ cca 1:00). Ale mate to. Jednou jsme byli v hospodě na pivu a divili jsme se, že nás vyhazujou, vždyť podle světla je nějakých 8 - 9 hodin - a ono už bylo krátce před půlnocí.
V Reykjavíku mají i velmi svérázné muzeum - muzeum penisů, od myši až po velrybu. Tenkrát (cca pře 15 lety) nám maník říkal, že od nějakého důchodce mají přislíbený i ten jeho, takže už by tam mohl být
Jídlo opravdu drahé, v sámošce tam měli třetinku Kozla za nějakých (v přepočtu) 150 Kč.
Toho shnilýho žraloka jsem taky ochutnal (nabídl nám ho náš hostitel, normálně ho vybalil z igelitovýho obalu jako plátkový sýr) a bylo to, jak když si loknu čpavku :-Q

HCA lítalo mezi Prahou a Islandem jménem letecké společnosti Iceland Express. Letadla lítala jednou týdně, bo víc kapacity na linku Iceland Express neměl. Co se týče vytíženosti, lítalo skoro stále 170 a více lidí. Tedy vytíženost luxusní. A z Prahy byl o tyto cesty velký zájem. Bylo hodně požadavků i na častější lítání. Bohužel, na více frekvencí nebylo volné letadlo. A veselé historky s místními CC? No ty musí popsat posádky co na Islandu lítaly. Obecně ale byla pravda, že velice těžce nesly ze začátku přítomnost našich HCA cabin crew na letech. Braly to jako že jim "chceme brát práci". Po pár týdnech operování se ale i tyto "ledy" hnuly a situace se postupně zklidnila. Jinak, naše posádky byly na Islandu velmi oblíbené a dle názoru místních, i velmi profi.. Opět můžu jen říct, všem díky za jejich práci.

Jako vždy pěkné čtení, ale tentokrát krátké Nevadí už se těším na příští díl.
Nevím jestli si to správně pamatuji, ale HCA nabízela jednotlivě ty vaše přelety na Island i pro cesťáky z Prahy. Bývalo to myslím na akčních letenkách v tipech, jestli za 2990,-
Vozili jste na přeletech z PRG nějaké lidi a kolik bývalo cestujících? Jinak nějaké specifika místních CC, veselá historka nebyla, krom toho, že mají rádi toho žraloka co ležel půl roku v zemi?
Hodně štěstí a pěkné dny ve vzduchu a na zemi.

Pane Juračka opět díky za skvělé nedělní počtení.

Nicméně na základě tohoto a několika minulých článku mi nedá se nezeptat, plánoval jste přeškolení na letouny Airbus?
Když pomineme angažmá v Holidays tak stejně poslední B737-500 skončily u ČSA na přelomu roku 12/13, pokud by jste tam pracoval jako pilot dále, tak stejně by k tomuto kroku došlo ne?

Děkuji za odpověď, Tomáš.