Myslim, ze na vojenske pomery to je velmi slusny nalet. Diky.

Ne tajemství to neni. Za celou vojnu to dělalo cca 3700 hodin. za 35 let praxe.

2Premek: tan nalet hodin som sa stejne nedozvedel. Nevadi. Asi je to vojenske tajomstvo.

Přesvědčení vyžadují i jiné profese a jinak záleželo na zdraví a kondici pilota. Jestli se nepletu, dal se nadzvuk lítat do 50. Pak už "jen" L39 a jiné typy.

Buzerace je o lidech, alespoň tak to vidím já. Ale oproti civilu měla vojna jednu výhodu. Každý věděl kde je jeho místo a pokud chtěl do něčeho blbě kecat, často narazil. Samozřejmě vyjímky potvrzovaly pravidlo. Politruci agitovali a i prudili, ale do lítání nezasahovali. Tohle prostě musel člověk skousnou pokud chtěl dál lítat.

Výcvik a ostraha vzdušného prostoru byly naprostou prioritou a tomu odpovídaly peníze, které do toho šly. Lítání bylo v postatě omezeno pošasím, nebo MÚ. To se potom uzemnil konkrétní typ až do odhalení příčiny.

Kamarád sloužil koncem 70tých v Přerově jako technik na migině jedenadvacítce a na vojnu, resp. buzeraci si nestěžoval, akorát na jídlo, kterýho bylo málo a navíc hnusný. Velitel pluku měl 45 let a byl ještě výkonný pilot. To číslo 20 let za kniplem docela sedí, ve 23 letech končit školu + 20let služby dá dohromady 43 let věku.
Stejně piloti stíhaček ruské provenience byly frajeři, žádný fly by wire, žádná sofistikovaná elektronika, palubní počítače, vše analogový přístroje... vtěstnanej do cockpitu, vysoká pilotáž a manévrovej vzdušnej boj, jak jsem řekl, byli to frajeři

20 let na Migu??? A to sa aj da? Psychicky aj fyzicky? Moj osobny, ale podotykam, ze cisto osobny nazor je , ze lietat u armady (a este tak dlho), musi byt aj otazka osobneho presvedcenia. Lietanie je jedna vec a ta buzeracia okolo je vec druha... nikoho nehanim. Poznam mnoho byvalych vojenskych pilotov a az na male vynimky vsetko su to fajn kluci.Ostatne u civilneho letectva sa najde tiez poriadnea hromada blbov a diletantov.
A ak to nieje vojenske tajomstvo, kolko ste nalietali za tych dvadsat rokov? Lebo viem, ze teraz su nalety (aspon u ASR} velmi zalostne.

Jó Košice to byla kapitola sama o sobě. Ale těch následujících 20 let v kabině Migu za to stálo.

Bezva čtení jen tak dál :-)

tiež som sa našiel vo vašom článku niekoľko krát, keď ste písali o tom nasadení do pola na zelenú trávu a potom z toho bola pšenica, mne sa stalo to isté v Chorvátskom Grobe

odpadávam dusím sa nad niektorými komentármi, paráda , díky

Tak jsem si přečetl Vaše povídání a bomba. Jedním dechem ,pane. Jen ty snímky letiště Vajnory před a po jsou silně depresívní. A co se týká Vašeho hodnocení aeroklubů před a po revoluci a dopravního lítání před a po low costech, to Vám podepíšu ihned. Zdravím.

Jane!
Od zaciatku, ako keby som cital svoj vlastny pribeh, ktory som sa tiez pokusal dat na papier. (moje "Rozpravky o lietani" si mozes precitat na www.gonzoaviation.com). Pribeh braneckeho vycviku je temer autenticky.Vo Vajnoroch sa v tych casoch dostat na motorarinu bez tlacenky inym sposobom, ako branec, bolo absolutne nemozne. Primacky v Kosiciach sa mi podarilo zmrvit rovnakym sposobom rok pred tebou:):).
Aj vyhadzov z aeroklubu z toho dovodu potom nasledoval, ale po roku sa to akosi ututlalo. Len na tu praskarinu som sa nedostal. Mal som niekolko neuspesnych pokusov u sudruha psychologa Groma. Pri poslednom pokuse,( to uz som bol drzitelom CPL a v AK som lietal uz aj Moravu), mi povedal : "z vas by bol dobry dopravny pilot, ale na praskarinu sa nehodite". Kto vie? Mozno mi tym zachranil zivot.... Dnes lietam pre South African Airways Cargo a chcel by som touto cestou pana Groma pozdravit:):)!
Geno pis dalej!!! Je to skvele!!!
Dr.Bo